Jak se slaví velikonoční svátky ve světě

Nyní se nacházíte: Úvod | Jak se slaví velikonoční svátky ve světě

Jak se slaví velikonoční svátky ve světě

Všichni víme, že v Čechách a na Slovensku jsou velikonoční zvyky velmi podobné. Malovaná kraslice i čokoládová vajíčka, šlehání pomlázkou, velikonoční beránek, nádivka a spousta dalších tradičních dobrot a zvyklostí. Jaké je to tedy ve světě a na co se případně můžete těšit, pokud se chystáte strávit letošní Velikonoce v zahraničí?

Italské Velikonoce ve znamení holubice

Velikonoční svátky jsou v Itálii velmi oblíbené a často důležitější než např. Vánoce. V této nábožensky založené zemi se jedná o hlavní církevní událost.

Jeden ze symbolů italských Velikonoc každoročně obstarává samotný Papež, který na Zelený čtvrtek omývá nohy 12 mužů na znamení pokory.

Náboženské tradice se ovšem i mimo Vatikán prožívají velice silně. Členové rodiny se na setkání sjíždějí i zdaleka, rozesílají se velikonoční pozdravy a lidé si navzájem přejí i osobně.

Dalším a možná nejsilnějším symbolem italských Velikonoc je kromě beránka a vajec holubice – La Colomba, která symbolizuje klid a mír, zároveň je i hlavním velikonočním zákuskem. Jedná se o bábovku upečenou ve formě holubice, plněnou kandovaným ovocem a hojně sypanou cukrem a mandlemi, která přichází na řadu po pořádné porci jehněčí nebo kůzlečí pečeně.

Na Velikonoční pondělí rodina připraví piknikové košíky plné jídla a vyrazí někam ven za město - do lesa, parku nebo k moři.

Velikonoce v USA a neposedný zajíček

V USA není volným dnem Velikonoční pondělí, ale Velký pátek. Mnoho rodin se schází v sobotu večer a zdobí vajíčka. Ta se pak schovají různě v domě a na zahradě a v neděli ráno je děti hledají. Zvyk má původ v amerických pohádkách, kde vajíčka schovává velikonoční zajíček. V hlavním městě probíhá oblíbená hra Egg Rolling, při které děti ve věku do osmi let soutěží v kutálení vajíček. Pro děti se pro kutálení vajíček otevírají i brány zahrad Bílého domu…

V neděli se servírují tradiční jídla jako například pečená šunka, sladké brambory, zelenina nebo pečené jehněčí.  

No a co by to bylo za Ameriku bez všudypřítomných pompézních velikonočních dekorací!

Pestré a barevné Velikonoce v Německu

Ani v Německu se Velikonoce neobejdou bez nádherně zdobených kraslic, které srší všemi barvami. Německo je národ sportovců a jejich soutěživost se odráží i ve velikonočních zvyklostech. Na některých místech, zejména v hravém Bavorsku, jsou tudíž pořádány soutěže v přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec.

Tradičním moučníkem bývá v Německu štola. Na slavnostním stole nesmí chybět pečené maso. V předvečer Velikonoc vyrábí děti slaměná hnízda, která poté rodiče schovají po domě, aby do nich velikonoční zajíček nadělil vajíčka. Na Velikonoční pondělí se vyráží za hledáním vajec. Zajímavým německým zvykem je také velikonoční strom ozdobený vajíčky.

Kajícné španělské Velikonoce

O těchto svátcích zaplaví celé Španělsko náboženská horečka. Ulice se zaplní kajícníky ve špičatých kápích, tzv. „nazarenos“, z nichž někteří mají na výraz pokání kovové řetězy. Ulicemi procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých. Lidé sborově zpívají úryvky písní velebících Pannu Marii nebo Ježíše Krista.

K obvyklým velikonočním pokrmům patří pečeně Roscon de Pascua. V rodinách se peče velikonoční věnec nebo bochánek ze sladkého těsta, do něhož se vtlačují barvená vejce uvařená natvrdo. Každý věnec nebo bochánek má v sobě ukrytého malého plastového panáčka. Kdo ho ve své porci najde, ten bude mít štěstí.

Velikonoce v Anglii voní jehněčím

Na ostrovech svátky začínají Masopustním úterkem, který je známý jako palačinkový den. Na Zelený čtvrtek po mši hovoří královna Alžběta s arcibiskupem z Yorku. Dále v tento den královna rozdává speciálně ražené stříbrné mince seniorům jako ocenění jejich zásluh ve společnosti. Tradice sahá až do 13. století a počet odměněných se každoročně odvozuje od věku panovníka. Zdobení kraslic není v Anglii rozšířené, vajíčka jsou většinou čokoládová a velikonoční zajíček je i zde schováván po domě a zahradě. Zajímavou zvyklostí v anglických školách je nošení velikonočních klobouků. Velikonoční tabuli vévodí jehněčí pečínka podávaná se sladkými bramborami a mladou jarní zeleninou.

Ve Francii na Velikonoce utichají zvony

Velikonoce ve Francii zahajuje na Zelený čtvrtek utichnutí všech zvonů, které celý rok zvaly věřící na mši. Zvony totiž podle tradice odlétají do Říma, kam odnášejí vše zlé, a požehnány se vrací zpět do země galského kohouta spolu s nadílkou vajíček a sladkostí pro děti. Nedělní dopoledne je pak ve znamení barevných vajíček, čokoládových dobrot, ale i drobných dárků, které děti sbírají po zahradě. Velikonoce se slaví v rodinném kruhu u oběda, kde se servíruje jehněčí a vepřové maso, jarní zelenina jako hrášek, chřest či fazolky. Nechybí ani sladkosti v podobě beránka, briošek a ovoce.

Velikonoce v Maďarsku ve znamení vody a vůně

V Maďarsku se ctí předkřesťanská tradice polévání žen a dívek vodou, aby byly plodné. Muži následně dívku postříkají parfémem a dostanou vajíčko, koláč nebo alkohol. Ani v Maďarsku nemá o Velikonocích vegetarián na růžích ustláno, nabídce pokrmů vévodí opět pečené maso. Jako desert se pojídají sladké buchty z kynutého těsta.

Chorvatsko a pomlázka z olivových proutků

I v Chorvatsku jsou symbolem Velikonoce malované kraslice. Jedním ze speciálních zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.

Rakousko a pálení zimy

Sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Stejně jako v české tradici by si lidé na tento den měli dát k jídlu něco zeleného. Hlavně v oblasti Alp jsou na Bílou sobotu oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tento zvyk, který se příliš nezamlouvá ochráncům životního prostředí, se udržuje i v některých částech Německa.

V Polsku na Velikonoce světí pokrmy

Na Bílou sobotu si zástupy věřících v této silně katolické zemi chodí do kostela nechat posvětit potraviny, na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět klobásy, šunka, ale také chléb, sůl a hlavně křen jako symbol zdraví, ale také utrpení. Pečou se bábovky z kynutého těsta. Tradiční pochoutkou je i mazurek, plochý moučník s různými náplněmi. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, nečekané osvěžení jim má zajistit zdraví.

Ve výčtu zemí a zvyků bychom mohli jistě pokračovat, my raději na závěr zmíníme pár posledních zajímavostí. Věděli jste, např. že

  • Řekové barví vajíčka pouze červenou barvou, která symbolizuje obnovu života a ukřižování Ježíše Krista?
  • v Irsku se pojídají vajíčka na uzavření půstu a kdo chce ochutnat velikonoční koláč, musí zatančit?
  • v Mexiku vyráží lidi do ulic s obrázky či krabicemi symbolizujícími Jidáše, které se věší, pálí nebo se do nich mlátí?
  • v Rusku se po obdarování vejci třikrát políbí na důkaz přátelství?
  • v Norsku jsou velikonoční svátky spojené s detektivními příběhy, které jsou k vidění všude, dokonce i na potravinových obalech?

Ať se již zkusíte inspirovat nějakou ze světových tradic nebo radši zůstanete u našich lidových zvyklostí, přejeme Vám, abyste si Velikonoce užili ve zdraví, obklopeni svojí rodinou a blízkými u dobrého jídla a pití a abyste měli na letošní svátky jara krásné a veselé vzpomínky!

Váš tým Magniflex

 

Zdroje: zena.aktualne.cz, cestovani.lidovky.cz, chytrazena.cz


Praha 8 - Karlín Šaldova 219/1

Jak k nám?

NAVŠTIVTE násPo - Pá 9:00 - 18:00
So 9:00 - 13:00

Pošlete nám e-mailkarlin@magniflex.cz

PRAHA 5 - StOdůlkyŠafránkova 1238/1

Jak k nám?

navštivte násPo - Pá 9:00 - 19:00
So 9:00 - 17:00

Pošlete nám e-mailnlc@magniflex.cz

Brno

Zábrdovická 2Jak k nám?

navštivte násPo - Pá 9:30 - 18:00
So 9:00 - 12:00

Pošlete nám e-mailpp.brno@jitona.cz

Pro vyhodnocování návštěvnosti webových stánek a optimalizaci marketingových aktivit využíváme cookies. Používáním našich webových stránek s užitím cookies souhlasíte. Více informací
SOUHLASÍM